Zálohy na pojištění: Jak správně vypočítat
Podrobný průvodce výpočtem záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zjistěte, jak se počítají a na co si dát pozor.
Čtěte článekJak zvládat nerovnoměrné příjmy jako OSVČ a vyhnout se potížím s platbami záloh na pojištění a daně
Být OSVČ znamená mít příjmy, které se mění. Někdy máte měsíc s třikrát vyšším příjmem než měsíc následující. To je realita — a není to nic špatného. Problém nastane, když na to nejste připraveni.
Zálohy na sociální a zdravotní pojištění, čtvrtletní daňové zálohy a běžné výdaje nepočkají na měsíc, kdy se práce zaběhne. Musíte je zaplatit podle harmonogramu, bez ohledu na to, zda měsíc byl ziskový. Není to jednoduchá matematika — je to strategie.
Nejjednoduší řešení? Vytvořit si vyrovnávací účet. Není to magické, je to prostě logické. Každý měsíc, když dostanete platbu od klienta, nepoužijete všechny peníze hned. Část — ideálně 20 až 30 procent — si odložíte na zvláštní účet.
Na tomto účtu se shromažďují peníze na tři věci: zálohy na pojištění, daňové zálohy a neočekávané měsíce, kdy je práce méně. Když přijde měsíc se třetinou příjmu oproti průměru, nepanikařte — máte rezervu.
Praktické číslo: Pokud vaše průměrné měsíční příjmy jsou 50 000 Kč, měli byste si odkládat 10 000 až 15 000 Kč měsíčně. To znamená, že během šesti měsíců máte 60 000 až 90 000 Kč jako polštář.
Zálohy na sociální pojištění a zdravotní pojištění — to jsou peníze, které musíte znát. Nejsou to fakultativní výdaje. Jejich výše se počítá ze základu vaší činnosti, kterou jste hlásili na sociální pojišťovně.
Obvykle se platí měsíčně. To znamená, že máte předvídatelný výdaj každý měsíc — což je vlastně dobrá zpráva. Když víte, že musíte každý měsíc vydat 3 500 Kč na sociální pojištění a 2 000 Kč na zdravotní pojištění, můžete to naplánovat. Problém začíná, když se příjmy liší a vy nejste připraveni.
“Nejčastější chyba je myslet si, že když měsíc vyděláte málo, můžete si zálohu odkládat měsíc. Nemůžete. Sociální pojišťovna čeká na platbu v termínu, bez ohledu na váš příjem.”
Sepište si seznam všech fixních výdajů — pojištění, nájemné, software, daně. Vězte přesně, kolik musíte měsíčně vydělat, aby se vám to vyplatilo. Když máte toto číslo, můžete lépe vyjednávat s klienty a vědět, zda je měsíc dobrý nebo špatný.
Pokud jste OSVČ a máte nižší příjmy, můžete si uplatnit paušální výdaje místo skutečných. To znamená, že zaplatíte daň ze základu, který je o 30 procent nižší. Není to bonus — je to pravidlo. Zkontrolujte, zda se vám to vyplatí.
Daňové zálohy se platí čtvrtletně — březen, červen, září, prosinec. Jsou to větší částky než měsíční pojištění. Když na ně zapomenete, záleží to. Mějte je v rozpočtu a vyhraďte si je předem. Není nic horšího než překvapení v termínu.
Léto je pro některé odvětví těžké. Leden také. Máte měsíce, kdy víte, že příjmy klesnou? Připravte se na ně teď. Když v dobrých měsících odkládáte víc, v těch špatných si z rezervy vezměte bez viny.
Nemusíte být účetní, abyste se orientovali v penězích. Stačí jednoduché nástroje a disciplína.
Nerovnoměrné příjmy nejsou překážkou — jsou to realita. Ale není to důvod pro stres. Když si vytvoříte rezervu, budete vědět, kolik musíte vydělat, a budete sledovat termíny, nebudete překvapeni. To je všechno.
Začněte tím, že si sepíšete své měsíční fixní výdaje. Pak si vypočítejte, kolik si můžete odkládat. Pak si v kalendáři označte všechny termíny. Není to sexy, ale funguje to. A to je to, co počítá.
Podívejte se na naše další články o zálohách a paušálních výdajích. Najdete tam konkrétní příklady a kalkulace.
Přejít na související článkyObsah tohoto článku je určen pouze pro informační účely. Nejedná se o právní, daňovou nebo finanční poradenství. Situace každého OSVČ je jedinečná a závisí na konkrétních okolnostech. Před přijetím jakéhokoli finančního nebo daňového rozhodnutí vždy konzultujte se svým účetním, daňovým poradcem nebo právníkem. Autoři nenesou odpovědnost za jakékoli rozhodnutí učiněná na základě těchto informací.